Sobotní ráno patřilo rozhodování,zda vyrazíme s Aschou úplně sami bez podpory někoho z našeho jičínského cvičáku na Zrcadlovou kozu u Turnova na závody,které pořádali agiliťáci z Turnova.Dorazilli jsme domů po půlnoci z pálení čarodějnic,posilnění několika pivečky,takže se mi ven z postele moc nechtělo.

Zrcadlovou kozu máme sice za humny,ale přiznám se,že jsem tam nikdy nebyla.Po pohledu z okna,kde se po večerním deštíku rozprostíral mlžný opar,jsem ale zase zalezla zpátky do pelíšku a po půl hodině přemítání a váhání,zda jet či ne,jsem vyskočila (jestli se tomu plížení tedy dá tak říkat)a rychle začala balit věci do batohu.Vždy mívám vše pečlivě připravené již večer před závody,ale tentokrát to nějak nevyšlo.....a vlastně jsem s účastí spíše moc nepočítala.Do poslední chvíle bylo hodně volných míst,takže jsem 100% potvrzení účasti neřešila.

Cestu jsem našla bezchybně i při mé "úžasné "orientaci a i přes to divné ráno jsme s Aschou na místo dorazili mezi úplně prvními a stihli tak hezkou procházku klidným ránem podél Jizery.Možná i proto jsem načerpala docela klidnou náladu a tentokrát jsem nebyla vůbec ve stresu z toho jak zaběhnem a jak si zapamutuji trasu.Prostě jsem nic neřešila a užívala si.

Parkury stavěla Eva Plíštilová a když jsem viděla,jak staví ten první,byla jsem v rozpacích...to se dá také běžet...?Po prohlídce mi byla sice trasa jasná a opravdu jsem si ji zapamatovala dobře i přes ty klikatice a  nakonec se mi docela i líbila.

Vsadila jsem na to,že prostě poběžím pomaleji a všude si na Aschku počkám,než abych ji utíkla a tím hnala dopředu,protože stejně svoji obvyklou tréninkovou rychlost prostě na závodech nenasadí i kdybych se rozkrájela.......a začínám si na to zvykat....a tím,že budu u ní ji lépe navedu.

První běh jsme dali naprosto čistě a bylo mi v něm "jasně a dobře" a to bylo hlavní.Bohužel náš čas stačil "pouze" na páté místo z osmnácti.

Zkouška vypadala ještě krkoloměji než open a při procházení jsme se tomu nakonec všichni paradoxně smáli.I tento běh jsme zaběhli dobře,ale na předposlední skočku,která následovala po kole,se točilo téměř do pravého úhlu a z ní znova do pravého úhlu na další cílovou.A právě tu předposlední Ascha shodila.Bylo to tedy takové esíčko a pravděpodobně jí nevyšel odskok.

Ale i s jednou chybou jsme skončili na krásném 2. místě.

Do jumpingu nasadila rozhodčí dnes poprvé boudu a mě bylo jasné,že bude zle.Ano Ascha  do ní zase nechtěla a ani na podruhé,takže jsem poprosila o nadzvednutí a běh jsem doběhli rovně do cíle s DISkem.

Celý den nám dělala společnost Janča Vodvárková s flekatými všežravci (bíglíky) a Žanda Klikarová se "saňačkou" Windy,takže jsme nakonec nebyli vůbec sami a moc jim za to děkujem,protože to byl příjemný den.

A už vůbec nelituju,že jsem ráno nakonec vylezla z teplého pelíšku ven,spíše naopak jsem ráda,že jsme si to tak užili a ještě k tomu byli na stupních vítězů.