PRVOMÁJOVÝ ZÁVOD AGILITY JIČÍN 1.5.2009

                                                                      A TAKÉ

                                                    NÁŠ PRVNÍ OFICIÁLNÍ ZÁVOD

Naše první ofi závody s Aschulkou jsme si odbyli na domácím parkuru.Naše OSA Purina Pro Plan Jičín pořádala na prvního máje agi závody.

Samozřejmě jsme se hodně těšili,ale dopředu jsme po loňské zkušenosti věděli,že to není jen tak,pořádat závody a ještě na nich závodit.A jelikož jsme obě trošku větší stresařky,měli jsme pro tento den jen jediný cíl.Doběhnout parkury správným směrem a hlavně nezapomenout dráhu.A to se nám splnilo na 100%.Náš výkon nebyl sice okouzlující a nestáli jsme ani na bedně (v to jsme ale ani ve snu nedoufali),ale já byla opravdu spokojená. Nadělala jsem spoustu chyb a dokonce jsem Aschulku málem zašlápla,když jsem za ní chtěla přeběhnout na dálce,ale byla jsem si jistá kam běžet.S tím mám totiž největší problém.Aschulka si ale nebyla jistá tou spoustou lidí okolo parkuru,takže rozhodně neběžela naplno a při zpomalení v náběhu do slalomu dokonce naprosto vypadla z rytmu a chtěla utéct,protože na ní spustil nějaký okolostojící pejsan povyk.Pravděpodobně se mu nelíbilo,že právě nemůže běžet on.Ale opravili jsme to a doběhli s těmito výsledky

                                 Jumping  - 27.místo z 38 týmů  (7.místo v SA1)  2 chyby,2 odmítnutí

                                 Open      - 23.místo z 37 týmů (10.místo v SA1)  1 chyba ,2 odmítnutí

                                 Zkouška  - 7.místo z 19.týmů 1chyby,1 odmítnutí

Celý den svítilo slunce a tak jsme byli nakonec všichni vděční za foukající vítr,který trochu ochlazoval.Na start nastoupilo 100 závodních týmů,takže závod probíhal opravdu až do pozdních odpoledních hodin.Rozhodčí byla Alice "sluníčková" Glöcknerová a její parkury se nám rozhodně líbily,protože byly pěkně běhavé.

Už za týden jedeme na další závody,takže asi nestihneme nic moc dotrénovat.Naším největším protivníkem je ale opravdu ta nervozita a plachost Aschulky v neznámém prostředí.

Nevím,kde jsem udělala chybu v řádné socializaci,protože od tří měsíců byla na cvičáku mezi lidmi a psisky,ale někde být musí.Snad se nám podaří jezdědím po závodech toto napravit a snad si jednou také užijeme ten pocit stát někde na bedně.