Naše OSA PURINA PRO PLAN JIČÍN pořádala náš druhý letošní závod a to již

                                 4.ročník "O POHÁR PURINA PRO PLAN"

Opět jsme se přesvědčili,že pořádat závody a navíc se jich účastnit jako závodník není jen tak.A když k tomu připočteme,že někteří naši členové tentokrát chyběli při přípravách,ať už z důvodů velmi omluvitelných-jako je účast v reprezentaci na IMCA-mistrovství světa v agility nebo plánované dovolené-nebo z důvodů nám neznámých a tudíž neomluvitelných,tak jsme toho opravdu v pěti lidech měli celkem mnoho.

O to více nás ale potěšilo,že vše probíhalo celkem hladce a nebýt zrady počasí po ránu a zrady techniky při závěrečném tisknutí výsledků nebylo dle mého názoru co vytknout.

Letos jsme se také poprvé sami porvali s kantýnou a zásluhou obětavé Míši a mé nejlepší kamarádky Martiny,která vlastně vůbec není členem našeho týmu,byl v okénku vidět po dlouhé době úsměv a ochota.A za to jim chci ještě jednou takto moc poděkovat.Kdo mohl a stihl to,napekl něco málo dobrot ke kafíčku,takže jsme i trochu oživili sortiment.

Ale zpět ke sportovním výkonům.

Za rozhodčího jsme tentokrát pozvali pana Petra Rybáře.Stavěl moc hezké parkury,které vypadali celkem jednoduše,ale pouze na první pohled a nebo pro toho,kdo prostě umí.

První běh jumping jsme s Aschulkou zaběhli celkem hezky.....tedy až na 3 odmítnutí do levé díry tunelu-takže DIS.Byl tmavý a zmačkaný a trochu mokrý...hmm taky se mi moc nelíbil.

Zkouška byl jediný běh s nějakým výsledkem a nebýt povyku dětí na kraji parkuru,kde byl i slalom a Aschula se lekla,otočila se a minula tyčku,tak jsme byli třetí.Jenže kdyby nebyly potoky,tak by ryby rostly na stromě a pes musí být koncentrovaný na běh a psovoda a ne na to,co se děje okolo parkuru i kdyby tam stříleli.Doběhli jsme ale i tak na pěkném pátém místě z 19 týmů.Takže musíme trénovat a trénovat....

Třetí běh-zase to celkem ušlo až na tunel stočený do účka pod náběhem kladiny.A z tunelu přímo na kladinu-poprvé,podruhé,potřetí......a na počtvrté to vyšlo.Ale bohužel už to bylo pozdě,takže DIS.

Shrnutí závodu tedy zní-více trénovat-méně stresovat.

Ale to,že jsme neurvali žádnou cenu nám opět zase až tak nevadilo,protože naše chvíle jednou příjde........a jednou si ten malý pohárek také snad povezeme hrdě domů.

Tentokrát jsme si přivezli zase jenom tu pohodu unaveného těla,kterému se v deset hodin večer už skoro ani nepovedlo vylézt z horké vany.

                                                                  Ale řeknu Vám....stálo to zase za to!!!

P.S.za fotečky vděčíme Jardi "Stafbulovi" -Jardo díky

Více jich najdete zde

Výsledky tady